Letní přestávka nám utekla jako voda, opadlo rovněž opilecké delirium po mistrovských oslavách, které se táhly celé léto, a tím pádem bohužel nezbylo mnoho času na letní fyzickou přípravu, kterou tak každý rok tradičně vynecháváme a spoléháme na svá těla z poctivého těsta s řádnou dávkou tuku a těstosteronu. Tímto děkujeme našim sponzorům pivnici EX, restauraci Burger Grill a Steak Pub U Medvěda za poskytnutí azylu na naše mistrovské a bujaré oslavy.
Nyní již nadešel čas uzavřít mistrovskou sezónu 2023/2024 a začít se soustředit na sezónu nadcházející, do které vstupujeme jako obhájci mistrovského titulu. Bylo dopředu jasné, že se budeme těšit mnohem většímu tlaku, jak ze strany médií, tak především ze strany soupeřů, kteří si na tuto bandu dědků budou dávat ještě větší pozor a možná dle potřeb upraví své tréninkové jednotky s cílem zastavit tento válec. Zmínil jsem, že tento válec je válcem mistrovským? Snad ano...
Ještě než se ale pustíme do rekapitulace zápasů, kterými jsme odstartovali nový ročník Liberecké ligy mužů, rád bych zmínil, že pro tento ročník již neponeseme název Jablonec B, jelikož jsme byli degradováni na Jablonec C. Je to z toho důvodu, že náš klub se značně rozrůstá na florbalové mapě světa, mnoho předních a přespolních hráčů vyhledává adresu klubu a mnozí agenti hráčů volají Berymu do kanceláře, zda by se nenašlo v našem týmu místo. A tým poté překypuje talentem, elánem a svěžím větrem, který se bohužel do jednoho týmu nevejde. Mistrovským titulem (který bych tu málem zapomněl zmínit) jsme si zajistili postup do vyšší ligy, na který se však necítíme, a proto je tu prostor pro mladší, kteří budou v této lize hrát pod názvem Jablonec B, a budou tak čekat na povolávací rozkaz do A týmu a my si v klidu budeme hrát na sportovce na nejnižší úrovni světa jako tým Jablonec C. Tak teď už všichni máme jasno, komu fandit a jdeme na to.
Sezóna pro nás začala přesně tak, jak skončila ta minulá a sice plným bodovým přídělem do tabulky. První turnaj jsme sehráli 29. 9. v semilské Půjčovna Zonky aréně, kde nás do nového školního roku přivítaly týmy Turnov B a domácí SCC Semily B. Tato klání jsme ovládli v poměru 10:5 resp. 5:4 a připsali si prvních 6 bodů a mohli jsme tradičně zamířit do restauračního zařízení a věnovat se kratochvílím, díky kterým tento sport stále hrajeme.
Následovala neděle 13. 10., zde nás čekal výlet do Mullet arény v Českém Dubu a zde si na nás opět brousili zuby Vlci z Frýdlantu a poté následoval náš oblíbený soupeř z Koberov B.
Sestava byla opět okleštěná o spoustu zvučných jmen např. Javor, Škody, Zbynďa, kapitán Honzik, Dáňa, Ondra Kujan, Waldéz, Maliňák (ten se cpe do B týmu, ale beru ho vzhledem k výkonům spíše jako člena našeho kádru) a mnoho dalších. Avšak i přes tento fakt jsme se dokázali poskládat do vcelku přijatelného uskupení. Zahajovací sestava byla ve složení Vesy–Seky–Seník, v prvním obranném páru nastoupil Králik s novým talentem Kubou Starým, který však v 16 letech známky stáří nese opravdu jen v jeho příjmení. Druhá řada ve složení Novis–Mára Kujan–Théris a v obraně to jistili Šlindy s Hornisem. Do branky se postavil Víťa Víťaněnko, který si s sebou ve své Multiple přivezl doping v podobě své ukrajinské obdivovatelky, zatímco já si v klidu udělal pohodlí na střídačce a můj doping spočíval v tom, že jsem si dal svačinu od manželky.
Vlci z Frýdlantu přijeli se třemi útočnými formacemi, a tak z nich šel značný strach, bylo jasné, že na nás budou tlačit od samého začátku a nebude to s nimi snadné. Koneckonců mají nám stále co vracet z minulé sezóny (ve které jsme získali mistrovský titul mimochodem). Avšak bylo vidět, že utkání mohlo nasvědčovat lecčemu, ale elán se z naší hry nevytratil a již v čase 1:55 se prosadil Novis, který tak otevřel svůj střelecký účet. Jak je tomu zvykem, tak celý tým měl sice radost ze vstřelené branky, nikoliv však z toho, kdo branku vstřelil, jelikož bylo jasné, že Novis bude opět vyprávět v šatně, jak umí florbal i přes fakt, že nemá vlasy. Tím se však naše hra nezastavila, ba naopak již v čase 3:16 ukazatel skóre hlásil stav 4:0 pro nás a Frýdlant byl nucen vzít si time-out a nakreslit si něco hezkého na tabulku. Tým vlků to má v letošní sezóně o něco těžší než v té předchozí, jelikož jejich trenér Jan Velzel se po vzoru Jürgena Kloppa stáhnul ze světa trénování. Byl zde alespoň přítomen jako morální podpora svého týmu, avšak bohužel musel jako Alex Ferguson sledovat své bývalé svěřence, jak se trápí s týmem plným dědků, kteří chodí po palubovce a těší se do hospody. Time-out nepomohl a sehrané duo Vesy-Seky navýšilo stav utkání na 5:0. Poté soupeř dokázal snížit na 5:1, ale do konce třetiny jsme i tak šli za příznivého stavu 7:1, jelikož se činil i náš harcovník Seník, jenž srdnatě bojoval v předbrankovém prostoru a zdárně dorážel Vesyho střelecké pokusy. Během přestávky soupeř ještě více kreslil náčrtky dle předlohy Pepika Hnátka a bylo jasné, že takový scénář si vlci nepředstavovali a jejich bodová kořist se tak začínala vzdalovat. Víťa trávil přestávku máváním na ochozy. Byl by býval mával až do teď, ale vyrušil ho hvizd rozhodčího, který tak započal třetinu druhou.
Soupeř krom náčrtků Pepika Hnátka na nás vyrukoval s tím, že do druhého dějství vystřídal brankáře, což mělo za následek, že se po 11 vteřinách prosadil hihňající se Hornis. Nově příchozí brankář se tak mohl jen nevěřícně koukat na stav skóre a musel vstřebat krutý fakt, že inkasoval ihned po 11 vteřinách a veškeré momentum se tak vypařilo do zdejší odvzdušňovací techniky. Bohužel nepomohlo ani to, že tento náhradní brankář přišel ve značně energetickém rozpoložení a televizní kamery si ho vybíraly do záběrů pro jeho podobu s Curtem Cobainem. Nicméně to vše na nás bylo krátké a my si i tak pohlídali průběh druhé třetiny, po které jsme šli do šaten za stavu 10:4 v náš prospěch.
Třetí dějství jsme žádné drama navzdory snaze vlků nedopustili a utkání jsme tak vyhráli v poměru 13:4 a připsali si další cenný skalp vlků z Frýdlantu.
Druhý zápas nás čekalo derby proti týmu z Koberov, kde hraje mnoho našich odchovanců, kteří se z nepochopitelných důvodů rozhodli podepsat právě v tomto klubu. Sestava zůstala téměř stejná, pouze Seník se přesunul na pozici sedmého útočníka, aby jeho tělo bylo schopno druhý den vstát a jít do práce. A do branky jsem se postavil já, aby Víťa mohl odjet do práce, čemuž všichni jistě věříme.
Do utkání jsme vstoupili stejně úspěšně jako do toho předešlého, kdy se v čase 2:12 prosadil náš benjamínek Kuba, kterému nováčkovské kolečko přineslo štěstí a mohl si tak připsat první gól v dospělé kategorii. Bohužel přemíra chvály a kamerových záběrů měla za následek, že se Kuba dostal pod mediální tlak a vytvořil minelu, kdy nezkušeně přihrával přes celé hřiště. Soupeř přihrávku zachytil a pohotově zakončil za má záda. Naštěstí jsme tým plný zkušených hráčů jako Seky, Šlindy a Hornis, kteří zařídili odskočení v poměru 4:1 pro nás. Poté jsme si v rychlém sledu vyměnili gólové příspěvky a do šaten se šlo za stavu 5:1 pro nás. Ještě si musím ohřát polévku, jelikož se mi opět podařilo zlikvidovat další trestné střílení, kdy jsem zkušeně vystál freestylovou fintu, kterou si pro mě Petr Frkala připravil. Každý v hale čekal, že se nějak pohnu a nebo se pokusím o zákrok, ale naneštěstí pro Koberovy jsem se vůbec neobtěžoval pohnout a Frkalova klička, která by snesla měřítka finské nejvyšší ligy, skončila na mé ruce a já po minutě zjistil, že jsem trestné střílení zlikvidoval a následně předstíral, že se jednalo o reflexní zákrok, což mi ale nikdo v hale nevěřil.
Druhou třetinu hráči Koberov začali tím, že se nechali vyloučit. Následnou přesilovku využil vedoucí muž KFCindexu Mára Kujan. Kdekdo by byl řekl, že KFCindexu bude vévodit Králik, ale je to právě Mára, který dominuje útočným statistikám. Hra měla jako obvykle náboj a nebyla nouze o časté osekávání a rozhodčí to opět neměli vůbec jednoduché. Nicméně jsme se nenechali odradit a do šaten se šlo za stavu 7:3 pro nás.
Do poslední třetiny dnešního hracího dne jsme museli všichni sebrat poslední zbytky sil. Bylo to náročné, ale i tak jsme si utkání užili a zápas dotáhli do vítězného konce v poměru 10:3 pro nás, když se střelecky prosadily naše útočné stálice Seky, Vesy a Šlindy, který se blýskl dvěma nádhernými a přesnými zásahy do horního rohu soupeřovy branky. Hráčem utkání byl po právu zvolen nováček Kuba Starý, který si na svůj věk vedl velmi zkušeně a předvedl velmi dobrý výkon a opět nám dal naději, že tu rostou nástupci našeho chytrého florbalu.
Myslím, že nemusím zmiňovat, že jsme byli rádi, že hrací den máme za sebou a jaký program jsme pro nedělní odpoledne zvolili.
Další utkání sehrajeme 3. 11. v Železném Brodě, tak snad to neuteče moc rychle, abychom si stihli odpočinout. Jestli to někdo dočetl až sem, tak ho obdivuji.
Čermis
Letní přestávka nám utekla jako voda, opadlo rovněž opilecké delirium po mistrovských oslavách, které se táhly celé léto, a tím pádem bohužel nezbylo mnoho času na letní fyzickou přípravu, kterou tak každý rok tradičně vynecháváme a spoléháme na svá těla z poctivého těsta s řádnou dávkou tuku a těstosteronu. Tímto děkujeme našim sponzorům pivnici EX, restauraci Burger Grill a Steak Pub U Medvěda za poskytnutí azylu na naše mistrovské a bujaré oslavy.
Nyní již nadešel čas uzavřít mistrovskou sezónu 2023/2024 a začít se soustředit na sezónu nadcházející, do které vstupujeme jako obhájci mistrovského titulu. Bylo dopředu jasné, že se budeme těšit mnohem většímu tlaku, jak ze strany médií, tak především ze strany soupeřů, kteří si na tuto bandu dědků budou dávat ještě větší pozor a možná dle potřeb upraví své tréninkové jednotky s cílem zastavit tento válec. Zmínil jsem, že tento válec je válcem mistrovským? Snad ano...
Ještě než se ale pustíme do rekapitulace zápasů, kterými jsme odstartovali nový ročník Liberecké ligy mužů, rád bych zmínil, že pro tento ročník již neponeseme název Jablonec B, jelikož jsme byli degradováni na Jablonec C. Je to z toho důvodu, že náš klub se značně rozrůstá na florbalové mapě světa, mnoho předních a přespolních hráčů vyhledává adresu klubu a mnozí agenti hráčů volají Berymu do kanceláře, zda by se nenašlo v našem týmu místo. A tým poté překypuje talentem, elánem a svěžím větrem, který se bohužel do jednoho týmu nevejde. Mistrovským titulem (který bych tu málem zapomněl zmínit) jsme si zajistili postup do vyšší ligy, na který se však necítíme, a proto je tu prostor pro mladší, kteří budou v této lize hrát pod názvem Jablonec B, a budou tak čekat na povolávací rozkaz do A týmu a my si v klidu budeme hrát na sportovce na nejnižší úrovni světa jako tým Jablonec C. Tak teď už všichni máme jasno, komu fandit a jdeme na to.
Sezóna pro nás začala přesně tak, jak skončila ta minulá a sice plným bodovým přídělem do tabulky. První turnaj jsme sehráli 29. 9. v semilské Půjčovna Zonky aréně, kde nás do nového školního roku přivítaly týmy Turnov B a domácí SCC Semily B. Tato klání jsme ovládli v poměru 10:5 resp. 5:4 a připsali si prvních 6 bodů a mohli jsme tradičně zamířit do restauračního zařízení a věnovat se kratochvílím, díky kterým tento sport stále hrajeme.
Následovala neděle 13. 10., zde nás čekal výlet do Mullet arény v Českém Dubu a zde si na nás opět brousili zuby Vlci z Frýdlantu a poté následoval náš oblíbený soupeř z Koberov B.
Sestava byla opět okleštěná o spoustu zvučných jmen např. Javor, Škody, Zbynďa, kapitán Honzik, Dáňa, Ondra Kujan, Waldéz, Maliňák (ten se cpe do B týmu, ale beru ho vzhledem k výkonům spíše jako člena našeho kádru) a mnoho dalších. Avšak i přes tento fakt jsme se dokázali poskládat do vcelku přijatelného uskupení. Zahajovací sestava byla ve složení Vesy–Seky–Seník, v prvním obranném páru nastoupil Králik s novým talentem Kubou Starým, který však v 16 letech známky stáří nese opravdu jen v jeho příjmení. Druhá řada ve složení Novis–Mára Kujan–Théris a v obraně to jistili Šlindy s Hornisem. Do branky se postavil Víťa Víťaněnko, který si s sebou ve své Multiple přivezl doping v podobě své ukrajinské obdivovatelky, zatímco já si v klidu udělal pohodlí na střídačce a můj doping spočíval v tom, že jsem si dal svačinu od manželky.
Vlci z Frýdlantu přijeli se třemi útočnými formacemi, a tak z nich šel značný strach, bylo jasné, že na nás budou tlačit od samého začátku a nebude to s nimi snadné. Koneckonců mají nám stále co vracet z minulé sezóny (ve které jsme získali mistrovský titul mimochodem). Avšak bylo vidět, že utkání mohlo nasvědčovat lecčemu, ale elán se z naší hry nevytratil a již v čase 1:55 se prosadil Novis, který tak otevřel svůj střelecký účet. Jak je tomu zvykem, tak celý tým měl sice radost ze vstřelené branky, nikoliv však z toho, kdo branku vstřelil, jelikož bylo jasné, že Novis bude opět vyprávět v šatně, jak umí florbal i přes fakt, že nemá vlasy. Tím se však naše hra nezastavila, ba naopak již v čase 3:16 ukazatel skóre hlásil stav 4:0 pro nás a Frýdlant byl nucen vzít si time-out a nakreslit si něco hezkého na tabulku. Tým vlků to má v letošní sezóně o něco těžší než v té předchozí, jelikož jejich trenér Jan Velzel se po vzoru Jürgena Kloppa stáhnul ze světa trénování. Byl zde alespoň přítomen jako morální podpora svého týmu, avšak bohužel musel jako Alex Ferguson sledovat své bývalé svěřence, jak se trápí s týmem plným dědků, kteří chodí po palubovce a těší se do hospody. Time-out nepomohl a sehrané duo Vesy-Seky navýšilo stav utkání na 5:0. Poté soupeř dokázal snížit na 5:1, ale do konce třetiny jsme i tak šli za příznivého stavu 7:1, jelikož se činil i náš harcovník Seník, jenž srdnatě bojoval v předbrankovém prostoru a zdárně dorážel Vesyho střelecké pokusy. Během přestávky soupeř ještě více kreslil náčrtky dle předlohy Pepika Hnátka a bylo jasné, že takový scénář si vlci nepředstavovali a jejich bodová kořist se tak začínala vzdalovat. Víťa trávil přestávku máváním na ochozy. Byl by býval mával až do teď, ale vyrušil ho hvizd rozhodčího, který tak započal třetinu druhou.
Soupeř krom náčrtků Pepika Hnátka na nás vyrukoval s tím, že do druhého dějství vystřídal brankáře, což mělo za následek, že se po 11 vteřinách prosadil hihňající se Hornis. Nově příchozí brankář se tak mohl jen nevěřícně koukat na stav skóre a musel vstřebat krutý fakt, že inkasoval ihned po 11 vteřinách a veškeré momentum se tak vypařilo do zdejší odvzdušňovací techniky. Bohužel nepomohlo ani to, že tento náhradní brankář přišel ve značně energetickém rozpoložení a televizní kamery si ho vybíraly do záběrů pro jeho podobu s Curtem Cobainem. Nicméně to vše na nás bylo krátké a my si i tak pohlídali průběh druhé třetiny, po které jsme šli do šaten za stavu 10:4 v náš prospěch.
Třetí dějství jsme žádné drama navzdory snaze vlků nedopustili a utkání jsme tak vyhráli v poměru 13:4 a připsali si další cenný skalp vlků z Frýdlantu.
Druhý zápas nás čekalo derby proti týmu z Koberov, kde hraje mnoho našich odchovanců, kteří se z nepochopitelných důvodů rozhodli podepsat právě v tomto klubu. Sestava zůstala téměř stejná, pouze Seník se přesunul na pozici sedmého útočníka, aby jeho tělo bylo schopno druhý den vstát a jít do práce. A do branky jsem se postavil já, aby Víťa mohl odjet do práce, čemuž všichni jistě věříme.
Do utkání jsme vstoupili stejně úspěšně jako do toho předešlého, kdy se v čase 2:12 prosadil náš benjamínek Kuba, kterému nováčkovské kolečko přineslo štěstí a mohl si tak připsat první gól v dospělé kategorii. Bohužel přemíra chvály a kamerových záběrů měla za následek, že se Kuba dostal pod mediální tlak a vytvořil minelu, kdy nezkušeně přihrával přes celé hřiště. Soupeř přihrávku zachytil a pohotově zakončil za má záda. Naštěstí jsme tým plný zkušených hráčů jako Seky, Šlindy a Hornis, kteří zařídili odskočení v poměru 4:1 pro nás. Poté jsme si v rychlém sledu vyměnili gólové příspěvky a do šaten se šlo za stavu 5:1 pro nás. Ještě si musím ohřát polévku, jelikož se mi opět podařilo zlikvidovat další trestné střílení, kdy jsem zkušeně vystál freestylovou fintu, kterou si pro mě Petr Frkala připravil. Každý v hale čekal, že se nějak pohnu a nebo se pokusím o zákrok, ale naneštěstí pro Koberovy jsem se vůbec neobtěžoval pohnout a Frkalova klička, která by snesla měřítka finské nejvyšší ligy, skončila na mé ruce a já po minutě zjistil, že jsem trestné střílení zlikvidoval a následně předstíral, že se jednalo o reflexní zákrok, což mi ale nikdo v hale nevěřil.
Druhou třetinu hráči Koberov začali tím, že se nechali vyloučit. Následnou přesilovku využil vedoucí muž KFCindexu Mára Kujan. Kdekdo by byl řekl, že KFCindexu bude vévodit Králik, ale je to právě Mára, který dominuje útočným statistikám. Hra měla jako obvykle náboj a nebyla nouze o časté osekávání a rozhodčí to opět neměli vůbec jednoduché. Nicméně jsme se nenechali odradit a do šaten se šlo za stavu 7:3 pro nás.
Do poslední třetiny dnešního hracího dne jsme museli všichni sebrat poslední zbytky sil. Bylo to náročné, ale i tak jsme si utkání užili a zápas dotáhli do vítězného konce v poměru 10:3 pro nás, když se střelecky prosadily naše útočné stálice Seky, Vesy a Šlindy, který se blýskl dvěma nádhernými a přesnými zásahy do horního rohu soupeřovy branky. Hráčem utkání byl po právu zvolen nováček Kuba Starý, který si na svůj věk vedl velmi zkušeně a předvedl velmi dobrý výkon a opět nám dal naději, že tu rostou nástupci našeho chytrého florbalu.
Myslím, že nemusím zmiňovat, že jsme byli rádi, že hrací den máme za sebou a jaký program jsme pro nedělní odpoledne zvolili.
Další utkání sehrajeme 3. 11. v Železném Brodě, tak snad to neuteče moc rychle, abychom si stihli odpočinout. Jestli to někdo dočetl až sem, tak ho obdivuji.
Čermis