V neděli 23. 1. 2022 jsme sehráli 12. kolo nejnižší regionální ligy mužů. Již na začátku bych rád podotkl, že před turnajem nám bylo připraveno mnoho peripetií, které otestovaly naši morální a fyzickou sílu. Nemám ve zvyku zde rozepisovat mimoturnajové události, avšak narození Králikova syna si jistě zaslouží malou výjimku. A proto si tyto peripetie a dobrodružství dnes trochu přiblížíme.
Jak jistě všichni víte, náš matador, hecíř a motor týmu Králik byl se svou manželkou Aničkou v očekávání milovaného potomka. (Kdo to neví a nebo nedejbože nezná Králika, tak nemá na téhle planetě co pohledávat). Projekt narození Matěje a následné zapití byl naplánován na pátek s tím, že se vše oslaví a sobota bude věnována následné detoxikaci a rekonvalescenci po této bujaré seanci.
Avšak malý Mates se rozhodl, že se narodí až v pátek těsně před sobotní půlnocí. Což byla velká zkouška i pro ty nejzkušenější pijáky, jelikož po většinu pátečního večera celý Klub EX čekal, jak vše dopadne a nikdo nevěděl, jakou občerstvovací strategii zvolit. Většina chytře zvolila defenzivní a vyčkávací taktiku a jakmile Králik oznámil světu, že malý Matěj přišel plný síly na svět a i s maminkou jsou oba zdraví a v pořádku, světový koloběh piva a alkoholu se tímto dal do pohybu.
Jelikož se vše rozeběhlo naplno až v 1 hodinu ráno, tak stále ve vzduchu byl cítit závan nedořešené zapíjecí akce. Proto Králik nenechal nic náhodě a již v pátek byl zamluven prostor Restaurace Exu i pro sobotní program a mohli tak dorazit i ti, kteří se páteční kvalifikace neúčastnili. Sobotní seance měla být původně už jen lehkým večírkem, kde si všichni sednou k šálku dobrého kakaa, kvalitního pudinku, do kterého plácnete a klepe se jak moje břicho po zákroku a proberou se tak již jen páteční zážitky a narození Matěje a půjde se domů. Osud však do Exu zatáhl mistra světa ve 4crossu Tomáše Slavíka spolu s jeho týmem a mnoho dalších Králikových povedených kamarádů, kteří kakao a pudink proměnili ve dvojitou vodku a tančení na baru. Musím vás rovněž ujistit, že jsme si vše náležitě užili a především že celá akce probíhala za platných hygienických podmínek a dodržování opatření vlády.
Nyní již ale k samotnému turnaji. Jak je jistě zřejmé, tak jsme na nedělní program nebyli v úplně dobré kondici a víkendové zapíjení se lehce podepsalo na našem vzhledu, kde většina z nás (hlavně já a Králik) jsme vypadali, jako když jsme si do včelína došli pro pár pláství medu a k tomu obdrželi včelí bodance navíc.
První utkání jsme sehráli s celkem FBC Rebels Liberec D a ti jako kdyby vycítili naše rozpoložení a ihned ve 3. minutě utkání jsem inkasoval první branku a skóre tak otevřeli domácí. Domácí celek měl navrch jak v držení balónku, tak v počtu střeleckých pokusů. Náš tým se jen bránil ve vlastní třetině a spoléhali jsme pouze na protiútoky a náhlé šance. Jednu takovou využil Seno (Lukáš Sláma) a srovnal stav utkání na 1:1. Tímto se pomyslné misky vah přelily i trochu na naši stranu a utkání probíhalo stylem nahoru – dolů a dle mého názoru bylo utkání kupodivu divácky koukatelné. Bohužel v čase 10:08 se domácí dostali opět do vedení a tento stav vydržel až do přestávky.
Po občerstvení jsme se pustili do druhé třetiny, kterou jsme začali tím, že jsme dovolili soupeři poodstoupit o tři góly – ano, přispěl jsem tomu i já, tím že jsem za svá záda pustil klasický padající list. Bohužel touto dovedností oplývám i v jiných ročních obdobích než jen v listopadu. Za stavu 4:1 pro domácí nám došlo, že by bylo dobré se do utkání opět dostat, což se nám po trefě do černého (nehledejte v tom rasistický podtext) Bártyho (Matěj Bartoš) a dvou gólových příspěvcích Máry Kujana povedlo a stav utkání byl tak opět srovnaný a skóre ukazovalo příjemnější stav 4:4. Avšak bohužel jsme dovolili soupeři ještě do konce třetiny vstřelit další dva góly a do šaten se šlo opět za pro nás nepříznivého stavu.
Třetí třetina začala tím, že po pouhých 34 vteřinách jsme obdrželi gól do odkryté klece poté, co jsme sami nevyužili gólovou akci. Což mělo za následek fakt, že náš emotivně naladěný spoluhráč Théris (Tomáš Thér) již nevydržel nápor svých emocí a dal průchod svým klasickým výlevům agrese a zloby. Rozhodčí Kamínek neměl pro jeho divácky atraktivní představení pochopení a ocenil již ikonické hození hokejkou a následné vyjmenování sprostých slov, která vás naučí jedině škola života, 5minutovým trestem za nesportovní chování. Pro toto rozhodnutí sudího však neměl pochopení Théris a počastoval jeho výrok slovními útoky na jeho osobu. Sudí Pohunek nelenil, zařadil vyšší rychlostní stupeň rozhodcovských dovedností a udělil Thérisovi červenou kartu, která byla červenější než Thérisovo bělmo v očích. Díky této kartě byl Théris nucen jít předčasně do sprch a do Medvěda.
Po tomto představení, za které by se nestyděli ani v mexickém cirkusu, jsme byli nuceni čelit (vím, že při vyřčení tohoto slovíčka si vzpomenete na našeho kanonýra, ale bohužel Martin ''čelo'' Novák byl na seznamu zraněných díky rýmičce, kterou si přivodil při zapíjení a byl tak nucen ležet a potit si čelo doma) pětiminutové přesilovce soupeře, kterou jsme k překvapení všech ubránili. Úspěšné ubránění oslabení nám dodalo psychickou vzpruhu a dokonce jsme se v čase 41:35 díky gólovému příspěvku navrátilce Ondry Kujana vrátili do utkání. Bohužel poslední slovo měl soupeř, který nám zasadil poslední ránu a utkání pro nás tak skončilo porážkou v poměru 8:5.
Druhé utkání proti celku Florbal Liberec následovalo hned vzápětí a my tak mohli využít naší provozní teploty k určovaní tempa zápasu. Načež se ukázalo, že naše provozní teplota byla spíše na bodu mrazu, jelikož už po 36 vteřinách jsme inkasovali první branku. Poté ještě domácí Liberec využil vyloučení Seníka, kdy si Králik nechtěně a velice nešikovně srazil střelu Liberce do vlastní branky. Domácí Liberec měl nad námi převahu a my se opět jen urputně bránili. Naše nová akvizice v brance Vítek Čermák (ne nejsme příbuzní a pokud nás někdy uvidíte pospolu, tak vám bude jasné, že jde opravdu jen o shodu jmen) se musel velice činit, aby propast ve skóre nebyla ještě větší. Tlak domácích vyústil v trestné střílení, které Vítek chytil, avšak v čase 6:18 jsme opět inkasovali a zápas se pro nás nevyvíjel vůbec dobře. Naštěstí nás nastartovali gólové příspěvky jak Ondry Kujana – který se vrátil na florbalové kolbiště po velmi dlouhé pauze a hrál i přesto velice obstojně, tak také Králika a do šaten se šlo za příznivějšího stavu 3:2 pro domácí.
Druhá třetina se přeci jen nesla v duchu vyrovnanějšího klání, kde jsme si vyměnili pár gólů a do šaten se šlo za stavu 5:3 pro domácí.
O přestávce Seník prosil Králika, ať dá ještě gól, protože nikdo jiný to v týmu neumí. Další navrátilec z řad legend Hornis však ukázal, že góly umí dávat nejen Králik, a my se tak dotáhli na rozdíl jediného gólu. Bohužel, jak tomu bylo po celý turnajový den, opět po tom, co jsme se dotáhli na soupeře, ten nám vzápětí odskočil o další dva góly. V čase 41:49 už jen Seník provedl poslední kosmetickou úpravu skóre, které se i přes náš závěrečný tlak nezměnilo a utkání tak skončilo 7:5 v náš neprospěch a my si tak bohužel krom kocoviny odvezli z Liberce 0 bodů do tabulky pravdy.
Další turnaj sehrajeme 13. 2. v Železném Brodě, kde nás čekají rovnou 3 utkání. Věříme, že se s touto porcí zápasů popereme, jak nejlépe umíme a ze Železného Brodu přivezeme potřebné body. Těšíme se na vás v dalších utkáních.
Čermis
V neděli 23. 1. 2022 jsme sehráli 12. kolo nejnižší regionální ligy mužů. Již na začátku bych rád podotkl, že před turnajem nám bylo připraveno mnoho peripetií, které otestovaly naši morální a fyzickou sílu. Nemám ve zvyku zde rozepisovat mimoturnajové události, avšak narození Králikova syna si jistě zaslouží malou výjimku. A proto si tyto peripetie a dobrodružství dnes trochu přiblížíme.
Jak jistě všichni víte, náš matador, hecíř a motor týmu Králik byl se svou manželkou Aničkou v očekávání milovaného potomka. (Kdo to neví a nebo nedejbože nezná Králika, tak nemá na téhle planetě co pohledávat). Projekt narození Matěje a následné zapití byl naplánován na pátek s tím, že se vše oslaví a sobota bude věnována následné detoxikaci a rekonvalescenci po této bujaré seanci.
Avšak malý Mates se rozhodl, že se narodí až v pátek těsně před sobotní půlnocí. Což byla velká zkouška i pro ty nejzkušenější pijáky, jelikož po většinu pátečního večera celý Klub EX čekal, jak vše dopadne a nikdo nevěděl, jakou občerstvovací strategii zvolit. Většina chytře zvolila defenzivní a vyčkávací taktiku a jakmile Králik oznámil světu, že malý Matěj přišel plný síly na svět a i s maminkou jsou oba zdraví a v pořádku, světový koloběh piva a alkoholu se tímto dal do pohybu.
Jelikož se vše rozeběhlo naplno až v 1 hodinu ráno, tak stále ve vzduchu byl cítit závan nedořešené zapíjecí akce. Proto Králik nenechal nic náhodě a již v pátek byl zamluven prostor Restaurace Exu i pro sobotní program a mohli tak dorazit i ti, kteří se páteční kvalifikace neúčastnili. Sobotní seance měla být původně už jen lehkým večírkem, kde si všichni sednou k šálku dobrého kakaa, kvalitního pudinku, do kterého plácnete a klepe se jak moje břicho po zákroku a proberou se tak již jen páteční zážitky a narození Matěje a půjde se domů. Osud však do Exu zatáhl mistra světa ve 4crossu Tomáše Slavíka spolu s jeho týmem a mnoho dalších Králikových povedených kamarádů, kteří kakao a pudink proměnili ve dvojitou vodku a tančení na baru. Musím vás rovněž ujistit, že jsme si vše náležitě užili a především že celá akce probíhala za platných hygienických podmínek a dodržování opatření vlády.
Nyní již ale k samotnému turnaji. Jak je jistě zřejmé, tak jsme na nedělní program nebyli v úplně dobré kondici a víkendové zapíjení se lehce podepsalo na našem vzhledu, kde většina z nás (hlavně já a Králik) jsme vypadali, jako když jsme si do včelína došli pro pár pláství medu a k tomu obdrželi včelí bodance navíc.
První utkání jsme sehráli s celkem FBC Rebels Liberec D a ti jako kdyby vycítili naše rozpoložení a ihned ve 3. minutě utkání jsem inkasoval první branku a skóre tak otevřeli domácí. Domácí celek měl navrch jak v držení balónku, tak v počtu střeleckých pokusů. Náš tým se jen bránil ve vlastní třetině a spoléhali jsme pouze na protiútoky a náhlé šance. Jednu takovou využil Seno (Lukáš Sláma) a srovnal stav utkání na 1:1. Tímto se pomyslné misky vah přelily i trochu na naši stranu a utkání probíhalo stylem nahoru – dolů a dle mého názoru bylo utkání kupodivu divácky koukatelné. Bohužel v čase 10:08 se domácí dostali opět do vedení a tento stav vydržel až do přestávky.
Po občerstvení jsme se pustili do druhé třetiny, kterou jsme začali tím, že jsme dovolili soupeři poodstoupit o tři góly – ano, přispěl jsem tomu i já, tím že jsem za svá záda pustil klasický padající list. Bohužel touto dovedností oplývám i v jiných ročních obdobích než jen v listopadu. Za stavu 4:1 pro domácí nám došlo, že by bylo dobré se do utkání opět dostat, což se nám po trefě do černého (nehledejte v tom rasistický podtext) Bártyho (Matěj Bartoš) a dvou gólových příspěvcích Máry Kujana povedlo a stav utkání byl tak opět srovnaný a skóre ukazovalo příjemnější stav 4:4. Avšak bohužel jsme dovolili soupeři ještě do konce třetiny vstřelit další dva góly a do šaten se šlo opět za pro nás nepříznivého stavu.
Třetí třetina začala tím, že po pouhých 34 vteřinách jsme obdrželi gól do odkryté klece poté, co jsme sami nevyužili gólovou akci. Což mělo za následek fakt, že náš emotivně naladěný spoluhráč Théris (Tomáš Thér) již nevydržel nápor svých emocí a dal průchod svým klasickým výlevům agrese a zloby. Rozhodčí Kamínek neměl pro jeho divácky atraktivní představení pochopení a ocenil již ikonické hození hokejkou a následné vyjmenování sprostých slov, která vás naučí jedině škola života, 5minutovým trestem za nesportovní chování. Pro toto rozhodnutí sudího však neměl pochopení Théris a počastoval jeho výrok slovními útoky na jeho osobu. Sudí Pohunek nelenil, zařadil vyšší rychlostní stupeň rozhodcovských dovedností a udělil Thérisovi červenou kartu, která byla červenější než Thérisovo bělmo v očích. Díky této kartě byl Théris nucen jít předčasně do sprch a do Medvěda.
Po tomto představení, za které by se nestyděli ani v mexickém cirkusu, jsme byli nuceni čelit (vím, že při vyřčení tohoto slovíčka si vzpomenete na našeho kanonýra, ale bohužel Martin ''čelo'' Novák byl na seznamu zraněných díky rýmičce, kterou si přivodil při zapíjení a byl tak nucen ležet a potit si čelo doma) pětiminutové přesilovce soupeře, kterou jsme k překvapení všech ubránili. Úspěšné ubránění oslabení nám dodalo psychickou vzpruhu a dokonce jsme se v čase 41:35 díky gólovému příspěvku navrátilce Ondry Kujana vrátili do utkání. Bohužel poslední slovo měl soupeř, který nám zasadil poslední ránu a utkání pro nás tak skončilo porážkou v poměru 8:5.
Druhé utkání proti celku Florbal Liberec následovalo hned vzápětí a my tak mohli využít naší provozní teploty k určovaní tempa zápasu. Načež se ukázalo, že naše provozní teplota byla spíše na bodu mrazu, jelikož už po 36 vteřinách jsme inkasovali první branku. Poté ještě domácí Liberec využil vyloučení Seníka, kdy si Králik nechtěně a velice nešikovně srazil střelu Liberce do vlastní branky. Domácí Liberec měl nad námi převahu a my se opět jen urputně bránili. Naše nová akvizice v brance Vítek Čermák (ne nejsme příbuzní a pokud nás někdy uvidíte pospolu, tak vám bude jasné, že jde opravdu jen o shodu jmen) se musel velice činit, aby propast ve skóre nebyla ještě větší. Tlak domácích vyústil v trestné střílení, které Vítek chytil, avšak v čase 6:18 jsme opět inkasovali a zápas se pro nás nevyvíjel vůbec dobře. Naštěstí nás nastartovali gólové příspěvky jak Ondry Kujana – který se vrátil na florbalové kolbiště po velmi dlouhé pauze a hrál i přesto velice obstojně, tak také Králika a do šaten se šlo za příznivějšího stavu 3:2 pro domácí.
Druhá třetina se přeci jen nesla v duchu vyrovnanějšího klání, kde jsme si vyměnili pár gólů a do šaten se šlo za stavu 5:3 pro domácí.
O přestávce Seník prosil Králika, ať dá ještě gól, protože nikdo jiný to v týmu neumí. Další navrátilec z řad legend Hornis však ukázal, že góly umí dávat nejen Králik, a my se tak dotáhli na rozdíl jediného gólu. Bohužel, jak tomu bylo po celý turnajový den, opět po tom, co jsme se dotáhli na soupeře, ten nám vzápětí odskočil o další dva góly. V čase 41:49 už jen Seník provedl poslední kosmetickou úpravu skóre, které se i přes náš závěrečný tlak nezměnilo a utkání tak skončilo 7:5 v náš neprospěch a my si tak bohužel krom kocoviny odvezli z Liberce 0 bodů do tabulky pravdy.
Další turnaj sehrajeme 13. 2. v Železném Brodě, kde nás čekají rovnou 3 utkání. Věříme, že se s touto porcí zápasů popereme, jak nejlépe umíme a ze Železného Brodu přivezeme potřebné body. Těšíme se na vás v dalších utkáních.
Čermis