Po velmi dlouhé době se náš víkendový a zároveň poslední turnaj této sezóny konal v sobotu, konkrétně 8. dubna. Pro nás to byla příjemná změna, která přijde vhod především těm z nás, kteří jsou v pondělí zaměstnáním povinní – důvody předpokládám vysvětlovat nemusím, všichni znáte naši kondici a stravovací návyky. I když nás čekalo Velikonoční pondělí, tak i přesto malá regenerace přijde k duhu. Aby ta sobota pro nás byla ještě radostnější, tak jsme poslední kolo Liberecké ligy mužů sehráli na naší domácí palubovce před naším publikem, které jsme chtěli potěšit plným bodovým přídělem.
K tomu nám měla přispět posila z A týmu v podobě Vojty Čivrného, alias Čivrse a vyvažovat toto měla oslabina z A týmu Kočka, kterého už dobře znáte. V sestavě nám chyběly opory jako Javor, Ondra Kujan, Suky, Bárty, Škody (ten byl bohužel nucen vynechat celou sezónu) a mexický překupník tacos, Waldéz. První klání nás měl prověřit tým Florbal Liberec, avšak toto utkání pro nás nezačalo radostně, jelikož nás soupeř překonal ihned ve druhé minutě, kdy se zpoza branky slizácky vymotal František Christián, který se pyšní titulem „Nesympaťák ligy“, a zakončil do odkryté branky (budiž mu to přáno, hráč jeho ((ne))kvalit takové góly potřebuje jako finanční poradce potřebuje finančně negramotné klienty) a k našemu velkému překvapení jsme začali opět obdrženou brankou. I přesto, že se soupeř dostal do rychlého vedení, tak na nervozitě neztratil a když scházela technická dovednost, byla nahrazena sekáním, za které by se nestyděli ani přední kamenolomové v pravěku.
Rozhodčí byli opět adaptováni na poměry této ligy, a tak disponovali značnou mírou shovívavosti pro drobné přestupky na obou stranách. I přes náš značný tlak jsme však bohužel do první přestávky stihli obdržet další dvě branky a o přestávce jsme měli o čem přemýšlet. Během přestávky dorazili první rodinní příslušníci domácího tábora, a tak se naše hra poněkud zvedla a nám se podařilo po brankách Honzika Havla a Novise dostat zpět do utkání.
Bohužel soupeř se nenechal vyvést z míry a hrál, jako kdyby objevil první oheň a ulovil mamuta, a do konce druhé třetiny opět bodově utekl, takže do šaten nás vyprovázelo nepříznivé skóre v poměru 2:5 pro soupeře.
Přestávkový program vyplnily ratolesti našich hráčů, jež se utkaly v dovednostních soutěžích v podobě střelby mimo branku, pištěním a kopáním do Kočky, který dnes sloužil jako maskot a vedoucí dětského koutku. Začátek třetí třetiny potvrdil trend, který nás doprovázel celé utkání. A sice, že na gólovou šanci jsme se museli velice nadřít a když už jsme si jí konečně vytvořili, tak jsme selhali v koncovce. Za to soupeři tam padaly povětšinou tečované a náhodně odražené střely. Zní to jako výmluva a klišé, ale opravdu dnes to klasické „štěstíčko“ nebylo na naší straně.
Soupeř tedy přidal další dvě šťastné branky do naší sítě a hra tak ještě více připomínala bahenní zápasy a jak by řekl klasik – rychle občerstvení na hale sekanou nenabízelo, hra však ano. Po dvou rychlých brankách Honzy Sejkory a Hornise jsme si získali ještě nějaké momentum, avšak zmar nás provázel dál. Ke sklonku utkání ještě předvedl své dramaturgické antré náš nesympaťák ligy, které by nevymyslel ani František z Kouzelné školky. Tento výstup mne lehce rozesmál, něco jsme si s panem z Kouzelné školky řekli a od sudího jsme za to byli spravedlivě ohodnoceni po dvou minutách za nesportovní chování.
Než zazněla závěrečná siréna, stihl soupeř přidat poslední hřebíček do naší rakve, když jsem po vzoru Kočky netrefil nahozený balónek a soupeř opět zakončoval do prázdné branky. Konečné skóre v poměru 8:4 pro Florbal Liberec.
Přestávku před dalším utkáním jsme využili k regeneraci, občerstvením u zdejšího řetězce McBery a někteří pomáhali s pořádáním.
Tímto bych jménem klubu rád poděkoval všem, kteří pomáhali s pořádáním a organizací turnaje a také Berymu, že opět investoval svůj volný čas a přivezl svůj stánek s rychlým občerstvením a my tak mohli investovat své peníze do pochutin, jež tento řetězec nabízí.
Druhý zápas náš čekali Gladiátoři z České Lípy a do branky se pro dobro týmu postavil Denis. V tomto utkání jsme první branku již ve druhé minutě neobdrželi. Tentokrát jsme ve druhé minutě obdrželi rovnou branku druhou a tu první ihned po 31 vteřinách utkání. I přes fakt, že na tyto začátky utkání jsme takřka zvyklí, tak jsme po sobě na střídačce koukali jako jeptišky v kostele, když se ve zpovědnici najde láhev vína.
Naštěstí jsme momentum z minulého zápasu nechali v šatně a po rychlém obratu utkání, které se nám povedlo díky přesným trefám Dáni Měkoty, Honzy Havla a Šlindyho, jsme poprvé za tento hrací den byli vedoucím týmem v utkání. Soupeř se však naší precizní a technickou hrou nenechal zastrašit a do konce první třetiny stihl dorovnat stav utkání na 3:3.
Během druhé třetiny se stalo něco velmi nevídaného a sice to, že právě Théris nás opět poslal do vedení a aby toho florbalového bizáru nebylo málo, tak na tuto branku Thérisovi nahrával Kočka, který měl dnes pro nepříjemnou hru uděláno. Nakonec v čase 34:01 upravil Dáňa na konečné skóre 6:4 pro nás a my se tak mohli rozloučit s touto sezónou výhrou.
Konec dobrý, všechno dobré. Celkově jsme v tabulce Liberecké ligy mužů obsadili šestou pozici, s bilancí 10 výher, 12 proher a 2 remízy. Celkové skóre rovněž nebylo nejhorší v lize a sice: 203 vstřelených branek a 167 obdržených, kanadské bodování k velkému překvapení veřejnosti a sázkových kanceláří nevyhrál Théris, ale týmové prvenství si s 56 body odnesl Mára Kujan. Aby to ostatním nebylo líto, tak sem hodím TOP 5 kanadského bodování (je to hlavně pro Novise, který by opět strkal vidličku do zásuvky, kdybych ho v této disciplíně nezmínil).
2. Novis 53 bodů, dělené 3. místo Hornis a Dáňa 46 bodů a 4. Honzik Havel s krásnými 42 body. Kebab index vyhrál s přehledem Králik s 289 zablokovanými střelami, 54 odnadávanými minutami, v průměru 89 nařvaných decibelů, 193 zachycenými přihrávkami, 79 čistými osobními souboji (všechny vyhrané jak jinak) a tabulka +/- s 29 plusovými body.
Mezi brankáři měl nejvíce odchytaných minut Víťa – 360 minut, následuje moje maličkost s 315 minutami, Denis 270 a po jednom utkání má odchytáno Javor a náš nadějný talent Alex Adam Svoboda. Objevem sezóny byl zvolen Honza Sejkora, který dle odborné veřejnosti florbalově velice vyrostl a patřil mezi defenzivní opory v této sezóně. Velký kredit si také zaslouží další defenzivní štít našich obranných řad – Simča, která si v této čvachtací lize ve svých 19 letech počíná velice obstojně.
Zapomenout by se rovněž nemělo na veliký comeback Ondry Kujana do neprofesionálních soutěží, kdy prokázal, že vůbec neztratil ze svého umu, patřil mezi přední útočná esa týmu a v 16 utkáních si připsal výtečných 40 bodů za 23 gólů a 17 asistencí, kdy bylo velmi patrné, že mu útočná brázda s bráchou Márou a Dáňou velice sedí a ti kluci se našli i poslepu.
Tak takto vypadala naše sezóna 2022/2023, která byla opět plná zábavy, nervů, smíchu, potu, krve, piva, masa, omastku, a hlavně naší neskonalé soudržnosti, vytříbené morálky, souhry a vůle. Věříme, že kdo se na nás přišel podívat, tak nelitoval, že se vám všem naše cesta za těmi pár body líbila a že se budete, stejně jako my těšit na sezónu nadcházející. Nás nyní čeká zasloužená dovolená, přípravné kempy, a hlavně náročná fyzická příprava. Náš generální manažer Králik údajně připravuje další zvučné posily a oslabiny, tak se nechte překvapit, co nás přes léto čeká a co Králik vymyslí.
Pro tuto sezónu se s vámi loučíme, děkujeme za vaši přízeň a těšíme se na vás opět v září.
Čermis
Po velmi dlouhé době se náš víkendový a zároveň poslední turnaj této sezóny konal v sobotu, konkrétně 8. dubna. Pro nás to byla příjemná změna, která přijde vhod především těm z nás, kteří jsou v pondělí zaměstnáním povinní – důvody předpokládám vysvětlovat nemusím, všichni znáte naši kondici a stravovací návyky. I když nás čekalo Velikonoční pondělí, tak i přesto malá regenerace přijde k duhu. Aby ta sobota pro nás byla ještě radostnější, tak jsme poslední kolo Liberecké ligy mužů sehráli na naší domácí palubovce před naším publikem, které jsme chtěli potěšit plným bodovým přídělem.
K tomu nám měla přispět posila z A týmu v podobě Vojty Čivrného, alias Čivrse a vyvažovat toto měla oslabina z A týmu Kočka, kterého už dobře znáte. V sestavě nám chyběly opory jako Javor, Ondra Kujan, Suky, Bárty, Škody (ten byl bohužel nucen vynechat celou sezónu) a mexický překupník tacos, Waldéz. První klání nás měl prověřit tým Florbal Liberec, avšak toto utkání pro nás nezačalo radostně, jelikož nás soupeř překonal ihned ve druhé minutě, kdy se zpoza branky slizácky vymotal František Christián, který se pyšní titulem „Nesympaťák ligy“, a zakončil do odkryté branky (budiž mu to přáno, hráč jeho ((ne))kvalit takové góly potřebuje jako finanční poradce potřebuje finančně negramotné klienty) a k našemu velkému překvapení jsme začali opět obdrženou brankou. I přesto, že se soupeř dostal do rychlého vedení, tak na nervozitě neztratil a když scházela technická dovednost, byla nahrazena sekáním, za které by se nestyděli ani přední kamenolomové v pravěku.
Rozhodčí byli opět adaptováni na poměry této ligy, a tak disponovali značnou mírou shovívavosti pro drobné přestupky na obou stranách. I přes náš značný tlak jsme však bohužel do první přestávky stihli obdržet další dvě branky a o přestávce jsme měli o čem přemýšlet. Během přestávky dorazili první rodinní příslušníci domácího tábora, a tak se naše hra poněkud zvedla a nám se podařilo po brankách Honzika Havla a Novise dostat zpět do utkání.
Bohužel soupeř se nenechal vyvést z míry a hrál, jako kdyby objevil první oheň a ulovil mamuta, a do konce druhé třetiny opět bodově utekl, takže do šaten nás vyprovázelo nepříznivé skóre v poměru 2:5 pro soupeře.
Přestávkový program vyplnily ratolesti našich hráčů, jež se utkaly v dovednostních soutěžích v podobě střelby mimo branku, pištěním a kopáním do Kočky, který dnes sloužil jako maskot a vedoucí dětského koutku. Začátek třetí třetiny potvrdil trend, který nás doprovázel celé utkání. A sice, že na gólovou šanci jsme se museli velice nadřít a když už jsme si jí konečně vytvořili, tak jsme selhali v koncovce. Za to soupeři tam padaly povětšinou tečované a náhodně odražené střely. Zní to jako výmluva a klišé, ale opravdu dnes to klasické „štěstíčko“ nebylo na naší straně.
Soupeř tedy přidal další dvě šťastné branky do naší sítě a hra tak ještě více připomínala bahenní zápasy a jak by řekl klasik – rychle občerstvení na hale sekanou nenabízelo, hra však ano. Po dvou rychlých brankách Honzy Sejkory a Hornise jsme si získali ještě nějaké momentum, avšak zmar nás provázel dál. Ke sklonku utkání ještě předvedl své dramaturgické antré náš nesympaťák ligy, které by nevymyslel ani František z Kouzelné školky. Tento výstup mne lehce rozesmál, něco jsme si s panem z Kouzelné školky řekli a od sudího jsme za to byli spravedlivě ohodnoceni po dvou minutách za nesportovní chování.
Než zazněla závěrečná siréna, stihl soupeř přidat poslední hřebíček do naší rakve, když jsem po vzoru Kočky netrefil nahozený balónek a soupeř opět zakončoval do prázdné branky. Konečné skóre v poměru 8:4 pro Florbal Liberec.
Přestávku před dalším utkáním jsme využili k regeneraci, občerstvením u zdejšího řetězce McBery a někteří pomáhali s pořádáním.
Tímto bych jménem klubu rád poděkoval všem, kteří pomáhali s pořádáním a organizací turnaje a také Berymu, že opět investoval svůj volný čas a přivezl svůj stánek s rychlým občerstvením a my tak mohli investovat své peníze do pochutin, jež tento řetězec nabízí.
Druhý zápas náš čekali Gladiátoři z České Lípy a do branky se pro dobro týmu postavil Denis. V tomto utkání jsme první branku již ve druhé minutě neobdrželi. Tentokrát jsme ve druhé minutě obdrželi rovnou branku druhou a tu první ihned po 31 vteřinách utkání. I přes fakt, že na tyto začátky utkání jsme takřka zvyklí, tak jsme po sobě na střídačce koukali jako jeptišky v kostele, když se ve zpovědnici najde láhev vína.
Naštěstí jsme momentum z minulého zápasu nechali v šatně a po rychlém obratu utkání, které se nám povedlo díky přesným trefám Dáni Měkoty, Honzy Havla a Šlindyho, jsme poprvé za tento hrací den byli vedoucím týmem v utkání. Soupeř se však naší precizní a technickou hrou nenechal zastrašit a do konce první třetiny stihl dorovnat stav utkání na 3:3.
Během druhé třetiny se stalo něco velmi nevídaného a sice to, že právě Théris nás opět poslal do vedení a aby toho florbalového bizáru nebylo málo, tak na tuto branku Thérisovi nahrával Kočka, který měl dnes pro nepříjemnou hru uděláno. Nakonec v čase 34:01 upravil Dáňa na konečné skóre 6:4 pro nás a my se tak mohli rozloučit s touto sezónou výhrou.
Konec dobrý, všechno dobré. Celkově jsme v tabulce Liberecké ligy mužů obsadili šestou pozici, s bilancí 10 výher, 12 proher a 2 remízy. Celkové skóre rovněž nebylo nejhorší v lize a sice: 203 vstřelených branek a 167 obdržených, kanadské bodování k velkému překvapení veřejnosti a sázkových kanceláří nevyhrál Théris, ale týmové prvenství si s 56 body odnesl Mára Kujan. Aby to ostatním nebylo líto, tak sem hodím TOP 5 kanadského bodování (je to hlavně pro Novise, který by opět strkal vidličku do zásuvky, kdybych ho v této disciplíně nezmínil).
2. Novis 53 bodů, dělené 3. místo Hornis a Dáňa 46 bodů a 4. Honzik Havel s krásnými 42 body. Kebab index vyhrál s přehledem Králik s 289 zablokovanými střelami, 54 odnadávanými minutami, v průměru 89 nařvaných decibelů, 193 zachycenými přihrávkami, 79 čistými osobními souboji (všechny vyhrané jak jinak) a tabulka +/- s 29 plusovými body.
Mezi brankáři měl nejvíce odchytaných minut Víťa – 360 minut, následuje moje maličkost s 315 minutami, Denis 270 a po jednom utkání má odchytáno Javor a náš nadějný talent Alex Adam Svoboda. Objevem sezóny byl zvolen Honza Sejkora, který dle odborné veřejnosti florbalově velice vyrostl a patřil mezi defenzivní opory v této sezóně. Velký kredit si také zaslouží další defenzivní štít našich obranných řad – Simča, která si v této čvachtací lize ve svých 19 letech počíná velice obstojně.
Zapomenout by se rovněž nemělo na veliký comeback Ondry Kujana do neprofesionálních soutěží, kdy prokázal, že vůbec neztratil ze svého umu, patřil mezi přední útočná esa týmu a v 16 utkáních si připsal výtečných 40 bodů za 23 gólů a 17 asistencí, kdy bylo velmi patrné, že mu útočná brázda s bráchou Márou a Dáňou velice sedí a ti kluci se našli i poslepu.
Tak takto vypadala naše sezóna 2022/2023, která byla opět plná zábavy, nervů, smíchu, potu, krve, piva, masa, omastku, a hlavně naší neskonalé soudržnosti, vytříbené morálky, souhry a vůle. Věříme, že kdo se na nás přišel podívat, tak nelitoval, že se vám všem naše cesta za těmi pár body líbila a že se budete, stejně jako my těšit na sezónu nadcházející. Nás nyní čeká zasloužená dovolená, přípravné kempy, a hlavně náročná fyzická příprava. Náš generální manažer Králik údajně připravuje další zvučné posily a oslabiny, tak se nechte překvapit, co nás přes léto čeká a co Králik vymyslí.
Pro tuto sezónu se s vámi loučíme, děkujeme za vaši přízeň a těšíme se na vás opět v září.
Čermis