Během nucené pauzy jsme si pro Vás připravili sérii rozhovorů  s osobnostmi jabloneckého florbalu. V prvním díle jsme se obrátili na dlouholetého tahouna a kapitána elitního týmu. 


Ahoj Čéřo, díky, že jsi přijal pozvání a pojďme na to.

Spousta lidí tě nezná jen jako kapitána "A" týmu, ale i jako vášnivého běžce. Jak často chodíš běhat a jak se ti daří skloubit běh, florbal a práci?

Zdravím všechny fanoušky jabloneckého florbalu. Já bych se určitě nenazýval vášnivým běžcem. Běh beru jako nutný doplněk pro udržení kondice. Musím se přiznat že mě běh v podstatě nebaví a každému mému vyběhnutí předchází obrovské přemlouvání. Ale ten pocit když doběhnu za to stojí. Intenzita běhání je u mě teď za poslední měsíce dost mizerná, ale chtěl bych se do toho zase pořádně opřít. Čas si dokážu zorganizovat tak, abych všechny své povinnosti skloubil.

Momentálně jsme kvůli opatřením téměř všichni zavření doma. Jak trávíš svůj volný čas nyní?  

Mám to štěstí, že můžu pracovat i v této době, takže můj režim se nijak zásadně nezměnil. Snažím se tuhle blbou dobu využít k dodělání všech restů, které jsem odkládal. Nejvíc trpí asi můj společenský život, který na současné omezení kontaktů není úplně stavěný. Ale i vzhledem k tomu že pracuji ve zdravotnictví, jsem maximálně zodpovědný. 

Florbal v Jablonci už hraješ nějaký ten pátek. Můžeš nám přiblížit, jak ses vlastně k florbalu dostal?

Florbal jsem začal hrát asi před 17ti lety, kdy jsem skončil s hokejem. Měl jsem najednou spoustu času a chtěl jsem využít to, co jsem se na hokeji naučil. Dodnes vděčím Alešovi Cholenskému, který tenkrát vedl club Campus Jablonec, za to, že mě k florbalu přivedl a dal mi prostor se zapojit celkem brzy mezi muže. 

I díky tvým zkušenostem děláš kapitána mužů i v sezóně 2020/2021. Můžeš nám prozradit, jak dlouho už kapitána děláš a zda cítíš nějakou zodpovědnost za fungování "A" týmu během sezóny i mimo ní?

Nepamatuju si přesně od kdy jsem kapitán, ale myslím, že první byla sezóna kdy jablonecký florbal postoupil do první ligy, čili 2009/2010? Kapitánství bych nijak nepřeceňoval, ale je pravda že asi cítím větší zodpovědnost než kdybych pásku neměl. Myslím že mě to nijak nesvazuje, jako Jardu Jágra, který se potřeboval v nároďáku soustředit hlavně na svůj výkon :D

Minulá sezóna se nevyvedla úplně podle představ. Minulý rok jsi v rozhovoru naznačil, že to mohlo být snahou zapracovat velké množství juniorů. Jak to vnímáš nyní? 

Vnímám, že se tým celkem vykrystalizoval a cítím z něj větší motivaci a nasazení. I morálka šla nahoru. Jsem optimista a věřím v lepší zítřky. 

Máme za sebou třetinu soutěže. Jak vnímáš naší současnou pozici. Myslíš, že se nám podaří po pauze odstartovat vstříc lepším výsledkům? 

Myslím, že na hodnocení pozice je ještě brzy. Pokud se podaří tuhle sezónu ještě rozběhnout, bude hrozně záležet na tom jak kluci makali v době kdy se nemohlo společně trénovat. Pokud nebudeme makat individuálně, nemůže to dobře dopadnout. Jestli zvládneme do případného pokračování sezóny naskočit v dobré kondici, měli bychom najít své místo mimo sestupové pozice. 

Velikost klubu se za posledních pět let více než zdvojnásobila. Vnímáš nějaké výraznější změny v jeho fungování. Vidíš nějaký potenciál do budoucna?

Vnímám obrovský posun v komunikaci mezi klubem a členskou základnou. Vedení se daří pracovat s rodiči dětí a to je strašně důležité. Je za tím spoustu práce, kterou málokdo vidí. Není to jen ze strany vedení klubu ale i ze strany všech trenérů. Za to jim patří můj velký obdiv. Potenciál klubu je podle mě obrovský a myslím že máme dobře našlápnuto k tomu, ho plně využít. 

Buďte zdraví a zodpovědní, sportu zdar. 

Díky za rozhovor.